Knihovna

Chvilku mi trvalo, než jsem se vůbec odhodlal k tomu, abych tam vstoupil. Nejdřív jsem si říkal, že je to zbytečné, internet mám, tak co v knihovně:) Ale přeci jen nejsem zrovna extrémně časově vytížen a tak není nic jednoduššího pro zdokonalování řeči, než čtení knížek. Vchod je totožný se vstupem do Leisure centra. 

Myslel jsem si, že registrace nebude nijak složitá. Při dotazu paní knihovnice na průkaz totožnosti jsem samozřejmě nijak neváhal s vytažením pasu. Dostalo se mi "menšího úšklebku". Bylo mi vysvětleno, že takhle se registrovat nemohu. Buď musím mít trvalé bydliště v Tidworth a nebo mi musí někdo písemně dosvědčit, že na této adrese přebývám a žiji. S tím jsem přišel za panem domácím, pro kterého to samozřejmě nebyl žádný problém. Jako už hodně věcí, které mi slíbil, že se poptá, pomůže vyřídit, dohledat atd (ty angličani nejsou zrovna moc aktivní národ). Po třech dnech jsem to vzdal a vyhrabal jsem zvací dopis od agentury a doufal, že mi to uznají. Naštěstí to bez problému prošlo. Paní knihovnice mi vytvořila účet, vyplnil jsem potřebné údaje a po potvrzení emailu jsem byl konečně registrován. Při kontrole jsem zjistil, že se jmenuji Jakubek. Nevím, kde na to ti angláni chodí, ale už to je asi potřetí, kdy jsem je takhle musel opravovat. Co se jim na tom mém jménu nelíbí?

Napoprvé jsem samozřejmě nechtěl přeceňovat své síly a tak jsem poprosil paní knihovnici, aby mi doporučila nějakou knížku mích schopností. Ta mě s úsměvem, a slovy, že má angličtina je very good (čímž si u mě získala velký plusový bod - jako by ji k něčemu byl, že ano:) ), doprovodila k oddělení "Quick reads". Kde jsem po zavrhnutí červené knihovny a různých romantických příběhů vyhrabal knížku I love football. Samozřejmě to byla jasná volba, tak uvidíme jak dlouho ji budu chroustat.