30 na 70

Tak přesně takovej procentuální poměr se přiklání k tomu, že budu v Anglii ještě i po 20. červenci, přesněji řečeno spíše proti. Pořád jsem tajně doufal, že i když pan domácí jede do Afghanistánu, nechá mě tu aspoň pár týdnů, než si něco kloudného seženu. Bohužel jsem se mýlíl. Takže do 20. musím být v trapu.

Dokonce jsem zde poznal i Čecháčky z Mladé Boleslavi. Seznámení bylo hodně vtipné. Takhle si sedím ve škole, když tu z vedlejší třídy slyším: "I am from Mlada Boleslav". Jsem si říkal, že nemám už jen chutiny (Stávalo se mi to hlavně, když Lee připravoval večeři. Já cítil segenín a oni to byly těstoviny s boloňskou omáčkou), ale i slyšiny. Naštěstí se to nepotvrdilo a já poznal Lukáše a jeho přítelkyni Pavlu. Jdu si takhle s nimi na kafe, konverzujeme, když se na nás otočí týpek před námi a praví: "Vy jste Čecháčci co?" A poznali jsme Stana ze Slovenska. Takže takhle se tu člověk seznamuje.

Proč to vlastně píši. Lukáš s Pavlou pracujou pro Jodyho Schecktera, což je bývalý jihoafrický jezdec Formule 1, mistr světa z roku 1979. Dokonce má i největší biofarmu na území Hampshire. Byl jsem se tam podívat a řeknu vám, slušný to je zámeček. A právě zde hledají jakéhosi asistenta zahradníka. I hned jsem odpověděl na inzerát, tak uvidíme, jestli se někdo ozve.

zajímavost pod čarou

Náhodou jsem se ocitl v hospodě. Náhodou se mi potřebovalo na záchod a tak jsem si odskočil na toaletu. Je už běžné, že se prodávají kondomy v automatu, ale že na pánských záchodech budou prodávat vibrátory, tak to jsem opravdu nečekal.

Ústní část zkoušky

Tak jsem si dneska prošel i ústní částí, teď si už jen počkat na výsledky. Měli bychom je znám cca za měsíc.

Samotný průběh byl následující. Dva studenti seděli naproti učiteli, za kterým byla ještě dohlížející osoba z Cambridge, která sledovala samotný průběh zkoušky a známkovala studenty. První asi tak 5ti minutová část se skládala ze základních otázek (tvé jméno, hláskování, odkud si, něco kolem života v Anglii atd.). Další částí byl minutový monolog každého kandidáta na přidělené téma, posléze druhý student zadal dvě otázky, které se vztahovaly k tématu. Třetí část znamenala poslechnutí nahrávky, vybrat ze tří témat to správné a zodpovědět 2 detailnější otázky. Poslední částí byl 3,5 minutový dialog mezi studenty. My jsme dostali téma mobilní telefony, takže to nebyl naštěstí velký problém.

Snad příjde i zápletka...

Cože jsem vám minule vykládal, že práce v kavárně je nejpravděpodobnější? Všechno špatně, tahle cesta už nikam nevede. Vlastně vede, ale cesta zpět je velice složitá a ještě pak budete pěkně smrdět ;-)

Minule jsem vám psal o kavárně a o zaučení, které mělo proběhnout v pátek a v sobotu. Zapomněl jsem vám už ale dopsat, že jsem tam byl již minulou sobotu na pár hodin. Myslím, že jsem se tam rozkoukával obstojně a dokonce i nějakou tu práci odvedl. Můj boss (Ital, který v Anglii žije již 10 let) vypadal jako bych tam ani nebyl, těžce mě ignoroval. Bára (Slovenka, která tam pracuje a bude v červenci odcházet) mě ale ujišťovala, že je takový vždycky na "nováčky" a chvíli trvá, než si k vám tu přátelskou cestu najde. S tím jsem se jakš takš smířil a tak jsem konverzoval pouze s Bárou. S ní jsem se právě dohodl i na další návštěvě v pátek a v sobotu.

Ve čtvrtek večer jsem si již pomalu chystal věci, abych něco nezapomněl. Když mi tu přišla né zrovna pozitivní smska od Báry: "Ahoj, rozpravala som sa so sefom a on vravel ze teraz nebude hladat nahradu za mna, ze az v septembri ked sa jeho detom skoncia prazdniny. Je mi to luto." Takže si budem muset ještě chvilku počkat na zodpovězení otázky a dááál?

Abych taky pořád jen nebrečel ;-), dnes jsem byl na první části zkoušky z angličtiny, která se skládala z psací a čtecí části. Jedná se o Cambridge zkoušku. Pokud uspěji, získám certifikát PET. Což není nic extra, jedná se o nižší úroveň certifikátu FCE, o který jsem chtěl usilovat, ale kvůli tomu jsem už tu fňukal, takže škoda se opakovat. Samotný průběh zkoušky mi přišel až nepřiměřený. Do třídy si vcházel v jedné ruce průkaz totožnosti a propisku, ve druhé vypnutý mobil, který si posléze dal do baťohu a nechal u dveří. Kdo neměl jakoukoliv kabelu, mobil odkládal na příslušný stůl u dveří. Poté před námi rozstřihly obálky, odkud jedna z učitelek vyndala testy. Po rozdání jsme dostali pokyny, které mimo jiné zahrnovaly i zákaz opouštění třídy 20 minut po začátku a 10 minut před koncem testu. Jakákoliv konverzace mezi studenty znamenala vyhození od zkoušky. Vše jsem přečkal bez úhony, samotný test mi přišel docela jednoduchý, takže ještě přečkat středeční ústní a k získání certifikátu snad nebude nic stát v cestě.

A dááál?

Ani se to nezdá, ale už tu budu načínat 6. měsíc. Přibližně za měsíc budu u rodiny končit (otec musí jet do Afghanistánu a prcek bude u babčy). A protože se mi ještě do Čech nechce, hledám co by... Samozřejmě jsem se registroval i na nějakých au-pair stránkách. Hned druhý den mi přišla nabídka kvalitní "rodiny". Las Vegas by opravdu lákal, ale single gay otec se dvěma holčičkama, který shání pouze au-pair mužského pohlaví? Děkuji, nechci. Druhá rodina mě pořád tlačila přes nějakou travel agenturu a že pomůžou s vízem. Následně jsem měl kontaktoval jejich právníka, který mi poslal smlouvu. Naskenovaný pas i s poplatkem 450liber, který ve splátkách vrátí, jsem měl též poslat na pochybnou adresu, takže to jsem nakonec vzdal.

Člověk tu za ten čas už našel přátelé. Jedni z nich jsou i manželé z Polska. Pracují v Tescu a tak mi pomohli vyplnit registraci. Ta totiž obsahovala i řadu otázek. Ani jsem je nečetl, dali mi vzorovou registaci a dle toho jsem to zakroužkoval. Prý takhle dostanu nejvíce bodů. Tak co bych se staral:-).

Třetí alternativou, a zatím nejvíce pravděpodobnou, je práce v kavárně. Přes jiné kamarády jsem se dostal až do Winchesteru, kde jedna slovenka bude končit a shánějí náhradu. V pátek a v sobotu to jdu omrknout, tak se uvidí. Pokud by to klaplo, další věcí bude zařízení nového bydlení, to taky nebude žádná (pr...) sranda. Snad za měsíc již budu vědět odpověď na otázku: A dááál?

Jinak, co se týče blogu, omlouvám se za delší intervaly mezi články. Přeci jen plno věcí se už stalo rutinou a nápady nepřichází. První zapálení je již taky ta tam. Čímž chci nenápadně naznačit, že existence blogu je značně nejasná;-).

Wilton windmill a Donnington castle

Krátké výlety se hledají stále obtížněji a obtížněji. V okruhu 50ti mil už prostě památky nejsou. Teda aspoň mi to napovídá mistr google. Jedny z posledních, které se až do víkendu dokázaly přede mnou schovat, byly větrný mlýn Wilton a hrad Donnington. Objevil jsem je jen díky fotografiím na mapách jednoho nejmenovaného pomocníka :-).

Větrný mlýn Wilton byl postaven nedaleko stejnojmenné vesnice v roce 1821. Nepřetržitě pracoval celých 100 let. Po nástupu parního válce se stal nepotřebným, a až v roce 1976 byl dobrovolníky opět zrekonstruován.

Druhou zastávkou byl Donningtonský hrad, který se nachází poblíž města Newbury. Hrad byl postaven Sirem Richardem Abberbury v roce 1386, tvar byl obdelníkový s věžemi na každém rohu. Po různých obléhání a válkách se z něj dochovala jen vstupní brána.

zajímavost pod čarou

Tak si to dneska šlapu na kole do školy, když slyším, jak se ke mně, zezadu, přibližuje hrozný rachot. To bylo takové "drnčení", že jsem se bál i otočit. Zvuk sílil a sílil, až po několika desítkách vteřin se kolem mě přehnal tank... a já se málem pos...