Z toho pršet nebude,

říkal jsem si při pohledu na oblohu, nasedl jsem na kolo a vyrazil do školy. Ujasnil jsem si, po které to straně mám jet a vyrazil. Blížil jsem se k první křižovatce, když se proti vyřítil bílý tranzit, i on nevypadal zrovna nejjistěji v tom, po které straně má jet. Docela jsem znejistěl, naštěstí si to rozmyslel v pravou chvíli a sjel ke své straně, oddechl jsem si - první šok jsem měl za sebou. Ujel jsem pár kiláčků a dostal jsem se do městečka Ludgershall. Sjížděl jsem mírný kopec, když nějakej strejda otestoval mojí pozornost v podobě otevření dveří. Tak jsem mu tam hodil myšku, zatímco si v klidu vystupoval. Nevypadal překvapeně. 

Do Andoveru jsem už dorazil bez problému. Zde jsem akorát trochu nepochopil tyto zúžení pro auta, která se na jedné z ulic opakovala asi pětkrát po cca 150ti metrech. Možná to zvýhodní cyklisty, kterých jsem po cestě tam i zpět potkal celého jednoho, ale jinak mi to příjde zbytečné.

Ještě jsem si všiml krámku, který se svým jménem podobal tomu z veleznámeho seriálu Simpsonovi. Jen ten prodavač se asi nekoukal dost bedlivě, jelikož jeho pleť nebyla moc podobná Apuově.  :-) 

Tak jsem měl pravdu, z toho mraku fakt nepršelo. Bohužel to neplatilo o tom, co vylezl při mé cestě domů. Je fajn, že jsem zažil "už" druhý deštivý den, ale zrovna dneska to být nemuselo. Asi jsem si ho chtěl užít, tak jsem si dal ještě v Andoveru na kruháči o kolečko více, né že bych to teda plánoval, hold se někde stala chyba. Asi v polovině cesty jsem míjel jednu ze zastávek autobusů, kde se babča z poddeštníku náramně bavila při pohledu na mě. Poté jsem už nic zajímavého nespatřil a domů jsem dorazil bez problému. 

Jen rada na závěr. Nekupujte si celoodpružené kolo, jsem z něho vyskákanej jak ... No prostě jsem z něho hodně vyskákanej a ten tvar sedačky mi taky moc nesedl. Bohužel ale ani s jedním nic neudělám, tak jen doufám, že si na to co nejdříve zvyknu.