Dalsi MAXvecere

Tak jsem si myslel, ze po uvitaci veceri budu tyden bez jidla. Neskutecny omyl. Pro neznale, anglicani maji hlavni jidlo az vecer, pres den se krmi porad nejakymi tousty s cimkoliv,co najdou po dome a jeste to nesmrdi:). Po rozhovoru s Lee jsem si myslel, ze pujdem navstivit nejakou cinskou restauraci jeste s jeho kamaradem. Jenze dalsi omyl, cinska restaurace prisla navstivit nas.

Kamos (jeho jmeno jsem si nezapamtoval) prijel nekdy kolem sedme, prinesl si svoji flasku vina, dosel si ji sam do kuchyne otevrit a nalit. Lee mi donesl australske pivko Foster's (od Gambace jsem nepoznal zadnej rozdil-omlouvam se vsem pivarum:) ). Sel uspat Tommyho a vytahl jidelni listek ve tvaru letaku. Nakonec jsme nechali vyber na nem, ja bych stejne nemel poneti co vybrat. Tak toho nadiktoval do telefonu za 21£ a do dvaceti minut jsme meli jidlo i s donaskou pred dvermi. Vybral ty nejvetsi talire v dome a uz je plnil. Vysledek vypadal asi takto. Porce ryze, porce cinskych nudli, 4 kousky kureciho masa v testicku, 3 grilovane kureci nozky s pomerancovou omackou, na druhe strane talire byla zelenina zalita sladkou omackou spolu s feferonkama a krevetami. Neskutecny pozitek, a to ten nejlepsi jeste prijde, neplatil jsem ani korunu, teda libru. Splachl jsem to dalsimi (par:)) pivky Foster's a odebral jsem se k spanku. Pri odchodu kolegy z jeho ust jen vypadlo, see you next chinese wednesday. Myslim, ze se mam zas na co tesit.

Rodinka

Jiz z Cech jsem tak nejak ocekaval do ceho jdu. Takze jsem nastesti vedel, ze otec dela u armady a to, ze pracuje jako elektromechanik jsem se dozvedel az z jeho ust. Doufam, ze v nejblizsi dobe si koupim nejaky fotak, aby jste z toho meli i nejaky ten vizualni pozitek. Je to velice vitalni chlapik s vekem mezi 30-35lety, kolem 180cm (az bude fotka, udelate si obrazek sami). Aspon bych vam mohl prozradit jmeno, Lee Gear - pro rejpaly, je to anglican jak poleno... Po prijezdu z letiste jsem se ubytovaval a Lee zatim jel nakoupit do Tesca, kde vzal i veceri. Dostal jsem krabici o velikosti papiroveho sacku od happymealu, kde byly tri obrovske kusy kurete zasypane hranolkama az po okraj krabice. To vzal k televizi do obyvaku, kde jsme se bez PRIBORU:) do toho pustili (kazdy mel svoji krabici). Druhy vecer udelal testoviny s omackou (bylo to vyborne, takze vim, ze varit umi). O matce bohuzel nemam ani potuchy, pouze jsem nasel svatebni fotku na stene, ale tim to konci.

Na starosti mam 6-ti leteho kluka Tommyho.

Vstavam mezi sedmou a pul osmou. Lee udela pro kluka snidani a svacu. Moje jedina ranni starost je nakrmit sam sebe, teda pokud nepocitam doprovodit Tommyho do skoly, ktera je vzdalena nejakych 7 minut chuze. Pote mam volno az do 3, kdy ho vyzvedavam a travim s nim veskery cas az do doby, nez otec prijde z prace. To mi pripomina, budu muset jeste hooodne cvicit na playstationu, protoze si me zatim pekne dava:) Na zahrade maji slusnou trampolinu, ale misto abych ja utahal jeho, tak utahal on me:) Zatim se mi nezda jako rozmazlene dite, ale uvidime, az si na me zvykne. Vecery travime u televize, kde si povidame (upresneni: kde si Mr. Gear povida se mnou:) ) Doufam, ze se co nejdriv nejakou cinnosti zabavim, ale na rozkoukani je to zatim to nejlepsi...

A tady jsem uz tatika ukecal k jedne fotecce:

Presun z Cech do Anglie

Letenku mi tez zarizovala agentura, takze jsem se opravdu o nic nemusel starat. Vse jsem s agenturou resil po mailu, maximalne po telefonu. Az jsem se toho trochu desil, nikdy jsem nebyl v sidle spolecnosti nebo se s nekym nesetkal osobne. Sestrenka me vsak ujistovala, ze agentura je slusna a jedna na rovinu, tak jsem se vic o to nezajimal a nestaral. Prvni dve rodiny o me neprojevili zajem, z agentury mi bylo receno, ze jeste jednaly i s dalsimi au-pair. Az treti rodina projevila opravdovy zajem a dokonce bez uskutecneni hovoru mi bylo sdeleno kdy a kam odletet. Tedy, mym jedinym ukolem v den odjezdu bylo dostavit se vcas na letiste, na muj prvni let.

Na letisti jsem zjistil prvni vec, kterou jsem zapomnel - stitek na krosnu. I kdyz me pani u prebalovaci prepazky na kufry ujistila, ze nemusi byt, byl jsem odkazan na jakoukoliv otevrenou odbavovaci prepazku, kde jsou k odberu. Jednu takovou volnou jsem nasel. Byl tam velice prijemny pan, ktery se me ptal: "chcete jednu, dve nebo pet?" Jsem si v duchu rekl, "co kdybych jednu zkazil" a rekl si o dve. On si zahy rekl o 150 Kc, nez jsem se vzpamatoval a stihl ze sebe dostat nejakou vetu, bylo mi sdeleno, ze se jedna o vtip... Odbaveni probehlo bez problemu (kufr mel jen 16kg) i z toho duvodu, ze jsem si zavazadlo nemel kde zvazit a vsechny tezsi veci rval do prirucniho zavazadla, ktere bylo skoro stejne tezke jako krosna. Byl jsem ujisten, ze prirucni se nevazi, proto jsem to neresil:)

Po odbaveni jsem bohuzel zjistil, ze letadlo ma skoro hodinove zpozdeni, ale protoze jsem byl poprve na letisti, byl jsem z toho tak "vyplesklej", ze mi to uteklo jak voda. I kdyz jsem trochu mel strach, co se kde muze zrovna dit, nebot jsem den pred tim koukal na krasnou stranku http://www.rozzlobenimuzi.com/?media=1118 :) Nasledny let probehl bez sebemensich problemu. Kdyz si odmyslim samotny vzlet a pristani, skoro jsem nepoznal rozdil od cesty autobusem mezi Cernym Mostem a Mladou Boleslavi (no proste jsem to taky prospal:) ). Zpozdeni letadla jsem uz smskou informoval moji novou rodinu, takze na me nemuseli cekat. Po pristani jsem jeste cekal na sve zavazadlo, kdyz mi prisla sms od Mr. Geara (otce rodiny): "You cannot miss me when you exit the terminal I am in military uniform." :) Vice o me rodine az v dalsim prispevku.

Jak me to vlastne vsechno napadlo...

Ne kazdy vi, proc jsem udelal takovou blaznivou vec jako je au-pair. Zacalo to tim, kdyz jsem zjistil, ze FEL pro me nebyla jasna volba a po vydrenem bakalari jsem si rekl, ze takhle se nervovat dalsi dva roky nechci. Vrcholem bylo zjisteni oboru na jine skole (diky Jindro) a misto toho, abych proflakal doma cely rok, bude lepsi ho proflakat nekde v zahranici. Dulezitost jazyka v dnesni dobe nemusim nikomu vysvetlovat.

Po neuspechu z minuleho vycestovani do Anglie, kde jsem sice asi po mesici nasel staly job a mel jsem jit poprve do prace, mi bylo oznameno, ze firma zkrachovala a po dalsich problemech s ubytovanim jsem se musel po dvou mesicich vratit. Nastesti jsem si nejakou libru vydelal udrzbou zahrady a par domu, ale stacilo to pouze na pokryti nakladu. Do zivota k nezaplaceni, ale jinak to bylo uplne k ho... :)

Nicmene pracovat jako au-pair me inspirovala sestrenka a po kontaktu, ktery mi dala, dle jeji slov, na super agenturu, jsem o tom zacal dokonce uvazovat. A kdyz me ujistila, ze to pro kluka neni divne, a ze nektere rodiny spise preferujou kluky, sel jsem do toho. Vyridil jsem si veskere nutnosti, ktere agentura vyzadovala pro praci s detmi a behem dvou mesicu jsem odjel do Anglie. Podle mne to je docela kratka doba od zjisteni internetove stranky az po samotny odlet. A huraaaaa, jsem zde, zatim zivej a zdravej:)